Kdysi dávno vládl české zemi kníže Křesomysl. Byl to kníže, který měl rád zlato a chtěl, aby lidé těžili v dolech, místo aby obdělávali pole. Lidé však strádali, protože neměli dost jídla, a tak se obrátili na statečného muže jménem Horymír, který je měl ochránit.

Horymír se vydal za knížetem a řekl mu: „Lidé nemohou jen kopat zlato. Musíme se starat o naši zemi a obdělávat pole, jinak budeme trpět hladem.“

Křesomysl se rozzlobil a nechal Horymíra uvěznit. Horymír však měl věrného koně jménem Šemík. Když kníže souhlasil, aby si Horymír před smrtí naposledy zajezdil na svém koni, stalo se něco neuvěřitelného. Šemík s Horymírem přeskočil hradby a utekl do bezpečí.

Horymír se pak stal symbolem odvahy a touhy po svobodě. Kníže Křesomysl si uvědomil svou chybu a změnil své rozhodnutí. Dovolil lidem, aby znovu obdělávali pole, a pochopil, že zlato není důležitější než svoboda a život jeho lidu.